Rozšířená osnova
Opatrovnictví nezletilého nikoliv plně svéprávného dítěte (§ 943-952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“) je součástí širšího institutu opatrovnictví. Opatrovnictví obecně je „institut náhradní právní ochrany osoby, která si některé své právní záležitosti sama obstarat nemůže buď vůbec, či pouze způsobem nedostatečným, a to z nejrůznějších důvodů“.Zuklínová, M., Dvořák, J., Švestka, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. Svazek 2. Díl druhý: Rodinné právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 147.1) Opatrovnictví vzniká usnesením, tedy rozhodnutím soudu, a to v nesporném řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Pojem opatrovnictví zná hmotné i procesní soukromé právo.Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kolektiv. Rodinné právo. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 301.2)
OZ upravuje v § 465 a násl. opatrovnictví člověka a v § 486 a násl. opatrovnictví právnické osoby. Zvláštní právní úprava opatrovnictví nezletilého ne plně svéprávného dítěte lze nalézt teprve ve druhé části OZ v § 943-952. Tato ustanovení jsou k opatrovnictví člověka ve vztahu lex specialis.Zuklínová, M., Dvořák, J., Švestka, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. Svazek 2. Díl druhý: Rodinné právo, s. 143.3)
Hlavním účelem opatrovnictví nezletilého ne plně svéprávného dítěte je právní ochrana zájmů a práv dítěte pro konkrétní případ, jelikož dítěti jinak právní ochrana neschází.Ibidem, s. 144.4)
Oproti poručníkovi je opatrovník povolán pouze k výkonu jen některých složek rodičovské odpovědnosti, a to takových, které jsou výslovně určené rozhodnutím soudu, který opatrovníka ustanovil.Polišenská, P. Rodinné právo – právní postavení dítěte. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 269.5) Opatrovník je tak ustanoven pouze pro výkon některých práv a povinností zákonných zástupců dítěte v rozsahu stanoveném v soudním rozhodnutí.Zuklínová, M., Dvořák, J., Švestka, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. Svazek 2. Díl druhý: Rodinné právo, s. 144.6)
Opatrovník není zákonným zástupcem dítěte a nedochází (na rozdíl od osvojení) k žádné statusové změně.Ibidem.7)
Obecná východiska lze najít v Ústavě České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a Listině základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.). V Ústavě České republiky lze nalézt zdůraznění úcty k lidské důstojnosti a k lidským právům, a to v Preambuli. Zmínit lze i čl. 2 odst. 4 či čl. 4 Ústavy ČR. Z Listiny je to pak např. čl. 6 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a zejm. čl. 32 týkající se ochrany rodiny, rodičovství a zvláštní ochrany dětí.
Konkrétní úpravu opatrovnictví nad nezletilými ne plně svéprávnými dětmi upravuje již výše zmíněný OZ, a to zejm. v § 943 a násl.
Z procesních předpisů je pramenem zejm. zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen „ZŘS“), který v § 466 a násl. upravuje řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve kterém soud o opatrovnictví nad nezletilými rozhoduje. Subsidiárním pramenem je pak zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Druhy opatrovnictví nad nezletilými ne plně svéprávnými dětmi částečně vyplývají z důvodů pro jmenování opatrovníka upravených v § 943 OZ. Nastane-li některý z těchto důvodů, soud musí opatrovníka dítěti jmenovat.Ibidem.8)
Doktrína rozlišuje tyto níže uvedené druhy opatrovníků:Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kolektiv. Rodinné právo. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 308 a násl.9)
Kolizní opatrovník je jmenován soudem pro případ, hrozí-li střet (kolize) zájmů dítěte a jiné osoby. Pro jmenování kolizního opatrovníka stačí jen pouhá potenciální hrozba střetu zájmů, a tedy není nutné, aby střet zájmů skutečně nastal.Zuklínová, M., Dvořák, J., Švestka, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. Svazek 2. Díl druhý: Rodinné právo, s. 144.10) To ostatně vyplývá i z dikce ustanovení § 892 odst. 3 OZ. Střet zájmů může hrozit či nastat mezi dítětem a jeho zástupcem nebo mezi dětmi týchž rodičů.Ibidem.11) Dříve jmenovaná situace obvykle nastává v rámci právního jednání, při kterém by měl zástupce dítěte (rodič, poručník, příp. opatrovník) jednat jak sám za sebe, tak jako zákonný zástupce za dítě.Ibidem, s. 144-145.12) Jedná se např. o případ uzavření darovací či kupní smlouvy, kdy na jedné straně vystupuje dítě a na druhé straně jeho rodiče.Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kolektiv. Rodinné právo. 3. vydání, s. 309.13) Dále lze jmenovat případ, kdy probíhá řízení o pozůstalosti a dítě je dědicem vedle zákonného zástupce.Zuklínová, M., Dvořák, J., Švestka, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. Svazek 2. Díl druhý: Rodinné právo, s. 145.14) Příkladem střetu zájmů mezi dětmi zastoupenými totožným zákonným zástupcem může být dědění obou sourozenců v témže řízení o pozůstalosti, nebo uzavření kupní smlouvy mezi nezletilými sourozenci, přičemž rodič jako zákonný zástupce obou dětí by uzavíral smlouvu za obě strany.Ibidem.15) Kolizního opatrovníka jmenuje soud i v řízeních péče soudu o nezletilé (§ 466 a násl. ZRŠ), v řízení o určení nebo popření otcovství nebo v řízení o osvojení (§ 443 ZŘS).Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kolektiv. Rodinné právo. 3. vydání, s. 309.16)
Tento opatrovník je jmenován, nehájí-li zákonný zástupce zájmy dítěte dostatečně. Jeho nečinnost přitom musí dosahovat takové intenzity, že ohrožuje zájmy či práva dítěte.Zuklínová, M., Dvořák, J., Švestka, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. Svazek 2. Díl druhý: Rodinné právo, s. 145.17) Je přitom irelevantní, zda se jedná o prostou nevědomost nebo nedostatek zájmu k dítěti.Ibidem.18) Soud by měl případně zvážit i omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti.Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kolektiv. Rodinné právo. 3. vydání, s. 309.19)
Opatrovníka pro jiné důvody soud jmenuje, jestliže je to v zájmu dítěte a jeho ochrany zapotřebí. Jedná se o další (jiné než výše zmíněné) důvody. Příkladem může být dlouhodobá nemoc rodiče jakožto jediného zákonného zástupce dítěte a ustanovení opatrovníka pro určitá právní jednání, přičemž nejsou splněny podmínky pro pozastavení rodičovské odpovědnostiKrálíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kolektiv. Rodinné právo. 3. vydání, s. 309.29), nebo situace spojená s utajeným porodem.Zuklínová, M., Dvořák, J., Švestka, J. a kolektiv. Občanské právo hmotné. Svazek 2. Díl druhý: Rodinné právo, s. 146.30)
Opatrovnictví nad nezletilými ne plně svéprávnými dětmi zaniká podobně jako poručenství, a to vzhledem k § 944 OZ, který pro opatrovnictví stanoví přiměřené použití ustanovení o poručenství. Zde odkazujeme na článek o Poručenství.
Zánik opatrovnictví lze rozlišit na absolutní a relativní.Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kolektiv. Rodinné právo. 3. vydání, s. 313.31)
Absolutní zánik opatrovnictví nastává, pokud odpadnou důvody pro ustanovení opatrovníka a dítě již osobu opatrovníka nepotřebuje.
Relativní zánik opatrovnictví znamená, že stále existují důvody pro to, aby mělo dítě opatrovníka, avšak konkrétně jmenovaný opatrovník tuto funkci již nemůže vykonávat. V tomto smyslu by se mělo spíše hovořit o zániku opatrovnické funkce určitého opatrovníka. Dítěti bude muset soud jmenovat opatrovníka nového.
Místo, kde se právo setkává s lidmi.