Osnova
Reklama
Nejvyšší správní soud byl zřízen zákonem č. 150/2002 Sb., soudním řádem správním.Ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.1) Svou činnost zahájil v roce 2003. Ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví je vrcholným orgánem. Spolu s Nejvyšším soudem je vrcholným orgánem celé soudní moci v České republice. Podle jeho postavení jsou mu svěřeny věci, které se týkají nejvýznamnějších pravomocí v oboru správního soudnictví. Pravomoci Nejvyššího správního soudu jsou v nejobecnější rovině definovány také Ústavou. Jsou definovány negativně vůči Ústavnímu soudu a Nejvyššímu soudu.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 84.2) Článek 92 Ústavy uvádí, že Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech, které patří do pravomoci soudů, s výjimkou záležitostí, o kterých rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud.Čl. 92 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.3)
Nejvyšší správní soud poskytuje ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob. V rámci této ochrany je dbáno především o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů. K dosažení co největší ochrany zákonnosti a jednoty rozhodování Nejvyšší správní soud dochází především rozhodováním o kasačních stížnostech, které směřují proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve věcech správního soudnictví, jimiž se stěžovatelé domáhají spravedlnosti požadavkem zrušení napadených rozhodnutí.
Mimo ochrany proti nezákonným rozhodnutím správního orgánu poskytuje Nejvyšší správní soud ochranu také před nečinností těchto orgánů, a v neposlední řadě také před nezákonnými zásahy správního orgánu.
Mezi formy činnosti Nejvyššího správního soudu rovněž patří rozhodování některých kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy, ať už se jedná o kompetenční spory kladné či záporné. Součástí výsledků činnosti vedoucích k zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování soudů ve správním soudnictví patří také stanoviska kolegiíKolegia byla od 1. ledna 2014 zrušena a skončilo tak rozdělení soudu na specializovaná pracoviště.4) či plénaPlénum tvoří všichni soudci Nejvyššího správního soudu.5) Nejvyššího správního soudu.MIŠÚR, Peter. SVOBODA, Zdeněk. Instituce státní moci v ČR: úplný přehled s internetovými odkazy. Praha: Linde, 2007, s. 114.6)
Nejvyšší správní soud také rozhoduje ve věcech volebních a věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí. Zasahuje též do pozastavení činnosti politických stran či znovuobnovení jejich činnosti.MIŠÚR, Peter. SVOBODA, Zdeněk. Instituce státní moci v ČR: úplný přehled s internetovými odkazy. Praha: Linde, 2007, s. 115.7) Do jeho kompetence spadá také přezkum opatření obecné povahy. Nejvyšší správní soud funguje také jako kárný soud. Kárný soud může vést řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
Vznik Nejvyššího správního soudu, stejně jako celá současná podoba správního soudnictví, byl ovlivněn především nálezem Ústavního soudu z roku 2001.Nález Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 16/99.8) Tímto nálezem Ústavní soud zrušil celou V. část Občanského soudního řádu, v níž byla dosavadní úprava správního soudnictví obsažena. Ústavní soud měl za to, že tato část vykazuje závažné ústavněprávní deficity. Její tehdejší koncepce například nepřipouštěla jakýkoliv opravný prostředek proti rozhodnutím, které byly vydány ve správním soudnictví. A opravný prostředek nepřicházel v úvahu dokonce ani v případech, kdy rozhodnutí nebylo rozhodnutím ve věci samé, ale i když bylo řízení zastavováno kvůli vadám nebo nezaplacení soudního poplatku. Tímto v podstatě docházelo k odepření práva na soudní ochranu, protože v těchto věcech nerozhodoval senát, nýbrž sám předseda senátu.Nález Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 16/99.9) Dalším důvodem bylo také to, že některé činnosti veřejné správy nebyly vůbec pod kontrolou soudní moci. Jde například o problém, kdy konečnost některých rozhodnutí (zastavení řízení) pak vede ke zřejmému odmítnutí spravedlnosti. Rozhodnutí správního orgánu totiž musí podléhat následné kontrole buď ze strany jiného orgánu, který bude splňovat požadavky, anebo soudu, který má takzvanou plnou jurisdikci, tzn. že soudy mohou přezkoumávat napadené správní rozhodnutí po stránce všech vad, nikoli jen z hlediska formální nezákonnosti.Nález Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 16/99.10) Ústavní soud tedy zrušením této části, která upravovala problematiku správního soudnictví v podobě polistopadové, přispěl k význačné reformě naší soudní soustavy.VOPÁLKA, Vladimír. Nová úprava správního soudnictví: soudní řád správní. Praha: Aspi Publishing, 2003, s. 25.11) Pátou část občanského soudního řádu tak nahradila nová speciální úprava a tou byl soudní řád správní. Tento nový právní předpis výslovně zřídil Nejvyšší správní soud, s jehož vznikem se už počítalo v Ústavě České republiky.Čl. 91 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.12)
V souvislosti se vznikem Nejvyššího správního soudu také vyvstala otázka, jaký má být vztah mezi Ústavním soudem a Nejvyšším správním soudem. Nakonec však v této rovině převládl názor, že Ústavnímu soudu bylo výrazně odlehčeno. Nemusí se už zabývat posuzováním otázek, které nemají ústavní dimenzi, protože si mnohé otázky do kompetence nyní přebírá Nejvyšší správní soud. Stěžovatelé budou muset klást větší důraz na ústavněprávní argumentaci, neboť jim již odpadne argument deficitní povahy správního soudnictví.VOPÁLKA, Vladimír. Nová úprava správního soudnictví: soudní řád správní. Praha: Aspi Publishing, 2003, s. 26.13) Jak již bylo zmíněno, hlavní nedostatky předchozí právní úpravy spočívaly především v zajištění jednotnosti rozhodování,Čl. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.14) ale také možností soudní ochrany vůbec.Čl. 6 odst. 1 Sdělení č. 209/1992 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících.15)
Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů senátů, soudcovské rady, pléna a dalších soudců. Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje a odvolává prezident republiky.SCHELLEOVÁ, Ilona. Správní soudnictví. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 31.16) První hlava druhé části soudního řádu správního obsahuje právní úpravu věnující se právě funkcionářům Nejvyššího správního soudu, soudcovské radě, státní správě tohoto soudu, plénu, kolegiím i senátům Nejvyššího správního soudu a také senátu rozšířenému.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 84.17)
Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího správního soudu je 10 let.Ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.18)
Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani jakoukoli jinou funkcí, která by byla funkcí ve veřejné správě. Existují však i další funkce, se kterými je výkon soudcovské funkce neslučitelný, tyto stanoví zákon.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 101.19)
Předseda Nejvyššího správního soudu může pověřit jednotlivými úkony státní správy předsedy senátů a ostatní soudce Nejvyššího správního soudu. Učinit tak může pouze s jejich souhlasem a jeho vlastní odpovědnost za výkon státní správy zůstává zachována.
Do pravomocí předsedy soudu patří mimo jinéPředseda Nejvyššího správního soudu také vydává rozvrh práce a také ho mění, činí operativní opatření v rámci rozvrhu práce v průběhu roku, vydává jednací řád, jmenuje předsedy senátů, jmenuje a odvolává asistenty soudců atd.20) i jmenování a odvolávání členů Rady Justiční akademie. V rozsahu stanoveném soudním řádem správním vykonávají předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího správního soudu.
Kvůli správě Nejvyššího správního soudu vznikla funkce ředitele správy Nejvyššího správního soudu.Ustanovení § 27a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.21) Byla zřízena soudním řadem správním za účelem zajišťování provozu soudu a některých dalších činností souvisejících s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu v rozsahu určeném soudním řádem správním.
Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy Nejvyššího správního soudu. Státní správu vykonává Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím předsedy nejvyššího správního soudu. Tuto státní správu ministerstvo a předseda vykonávají s přihlédnutím k vyjádření soudcovské rady. Místopředseda Nejvyššího správního soudu se podílí na výkonu státní správy Nejvyššího správního soudu v rozsahu, který mu určí předseda Nejvyššího správního soudu.
Soudcovská rada je také zřízena soudním řádem správním.Ustanovení § 23 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.22) Soudcovská rada má pět členů. Panuje zde princip neslučitelnosti funkcí – člen soudcovské rady nemůže vykonávat funkci předsedy, místopředsedy a předsedy kolegia Nejvyššího správního soudu. Soudcovská rada vykonává funkci poradního orgánu předsedy Nejvyššího správního soudu.
Požádá-li o to člen soudcovské rady, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu, tak je předseda soudcovské rady povinen do jednoho měsíce svolat soudcovskou radu. Kompetentní ke svolání této rady je výlučně předseda soudcovské rady, stejně jako k určení jejího programu a řízení jejího jednání. Zasedání rady jsou vždy neveřejná, mohou k jejímu zasedání však být přizvány určité osoby, které se mohou zasedání účastnit, avšak pouze na základě zmíněného pozvání k takovémuto zasedání. Zasedání soudcovské rady se také může zúčastnit předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu, do jejich kompetence v rámci zasedání soudcovské rady patří také činění návrhů a vyjadřování se k projednávaným otázkám. Soudcovská rada je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. Nadpoloviční většiny všech členů soudcovské rady je také potřeba k přijetí usnesení.
Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu mohou vykonávat pouze soudci. V případě, že by Nejvyšší správní soud rozhodoval jako soud kárný, je tomu jinak. Kárný senát ve věcech soudců se totiž skládá ze soudce Nejvyššího správního soudu, soudce Nejvyššího soudu, soudce jiného soudu a tří přísedících. Přísedícími v kárném senátě jsou advokát, státní zástupce a osoba vykonávající jiné právnické povolání.
V případě, že musí rozhodovat kárný senát ve věcech státních zástupců, odpadá nutnost přítomnosti soudce jiného soudu a místo toho musí být přítomni hned dva státní zástupci. Stejně tak je tomu u situace, kdy rozhoduje kárný senát ve věci exekutora – namísto nutnosti přítomnosti soudce jiného soudu je nutná přítomnost dvou soudních exekutorů.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 101.23)
Do konce roku 2013 ještě fungovala na Nejvyšším správním soudě tzv. kolegia. Počet kolegií Nejvyššího správního soudu nebyl nikterak upraven, u jednotlivých kolegií nebylo určeno ani pracovní zaměření.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 113.24) Návrh na ustanovení kolegií tohoto soudu podával předseda Nejvyššího správního soudu a o celé této věci rozhodovalo následně plénum. Plénum je shromáždění všech soudců.SLÁDEČEK, Vladimír. TOMOSZKOVÁ, Veronika. Správní soudnictví v České republice a ve vybraných státech Evropy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 47.25) Rozhodlo-li plénum o zřízení kolegií, pak byly kolegia sborovými orgány. Soudce mohl být členem pouze jednoho kolegia.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 114.26) Kolegia byla však od 1.1. 2014 zrušena a Nejvyšší správní soud už se tak nedělí na specializovaná pracoviště.
Nejvyšší správní soud standartně rozhoduje v tříčlenných senátech.Ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.27) Tříčlenné senáty rozhodují kasační agendu podle § 16 odst. 2 písm. b) soudního řádu správního. Pokud zákon výslovně stanoví, tak je možno rozhodnout prostřednictvím předsedy senátu.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 117.28)
V případech, kdy dochází ke kolizi v právních názorech senátů, do sporu se vloží rozšířený senát.Ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.29) Kromě tříčlenných senátů zákon upravuje ještě také senáty sedmičlenné. V sedmičlenném senátu je předseda a šest soudců. Sedmičlenné senáty rozhodují v jediné kasační stížnosti, a tou je kasační stížnost místního a krajského referenda. Sedmičlenné senáty dále také rozhodují ve věcech volebních či věcech politických stran a politických hnutí a ve věcech o kompetenčních žalobách.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 118.30)
Poslední formou, jakou může být rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu realizována je rozšířený senát. Soudní řád správní upravuje rozšířený senát sedmičlenný a devítičlenný.Ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.31) Rozšířené senáty především sjednocují rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu, zabývají se kolizí judikatury mezi jednotlivými senáty. Devítičlenný rozšířený senát je v praxi povoláván spíše velice výjimečně.POTĚŠIL, Lukáš. Soudní řád správní: komentář. Praha: Leges, 2014, s. 119.32)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
