Rozšířená osnova

Listina základních práv a svobod vznikla v roce 1991, jako ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění Ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

Listina základních práv a svobod je, vedle Ústavy ČR, a dalších ústavních zákonů součástí ústavního pořádku České republiky (usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb.).

Historie

Listina byla přijata ještě za dob federálního Československa, Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní Republiky a byla původně nesena ústavním zákonem č. 23/1991 Sb., jenž Listině zajišťoval nadústavní charakter.

Při přechodu z federálního do právního řádu České Republiky byla Listina, od tohoto ústavního zákona, oddělena a nově vyhlášena formou zvláštního usnesení Předsednictva České Národní Rady č. 2/1993 Sb.BAHÝĽOVÁ, Lenka; FILIP, Jan; MOLEK, Pavel, PODHRÁZKÝ, Milan; SUCHÁNEK, Radovan; ŠIMÍČEK, Vojtěch, VYHNÁLEK, Ladislav. Ústava České republiky. 1. vyd. Praha : Linde, 2010. 1533 s. ISBN 978-80-7201-814-7. S. 65-67.¹⁾

Listina, byla svým vznikem, v roce 1991, spojena se vstupem České republiky do Rady Evropy, což znamenalo zahraničněpolitickou deklaraci v tom smyslu, že nové demokratické Československo bude respektovat principy rovnost lidí, základní lidská práva, politickou soutěžní demokracii, a zejména též vymahatelnost práva soudní (čl.6 Úmluvy).Klíma, Karel. Ústavní právo. 4., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-261-5.²⁾

Exkurz: práva a svobody podle Úmluvy (s přiměřeným užitím struktury Listiny)

Práva osobní (základní):

Právo na život (čl.2), včetně:

1. zákazu mučení, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestu (čl.3) a trestu smrti (DP 6),
2. zákazu otroctví, nevolnictví a nucených prací (čl.4),
3. práva na svobodu a osobní bezpečnost (čl.5),
4. zákazu uvěznění pro dluh (čl. 1 DP 4).

Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání (čl.9).

Právo na respektování rodinného a soukromého života (právo na soukromí), obydlí, korespondence dopravovaných zpráv (čl. 8) včetně:

1. práva muže a ženy uzavřít manželství a zabezpečit rodinu,
2. rovnost manželů mezi sebou a vztahu k jejich dětem (čl. 5 DP 7).

Svoboda pohybu, svoboda zvolit si místo pobytu a svoboda opustit vlastní zemi (čl. 2 DP č.4), včetně:

1. zákazu vyhoštění státního příslušníka z území státu, jehož je státním příslušníkem (čl.3 DP 4),
2. zákazu kolektivního vyhoštění cizinců (čl. 4 DP 4),
3. zákazu vyhoštění cizince usídleného na území státu s výjimkou vyhoštění na základě rozhodnutí příslušného orgánu (čl. 1 DP 1).

Práva politická

Svoboda projevu (čl. 10).

Svoboda shromažďovací (čl. 11).

Svoboda sdružovací (čl. 11).

Právo na svobodné volby s tajným hlasováním (čl. 3 DP 1).

Práva kulturní

Právo na vzdělání (čl. 2 DP 1).

Procesněprávní garance vymahatelnosti práv a svobod

Právo na účinný právní prostředek nápravy (čl. 13).

Právo na spravedlivé řízení (čl.6).

Zákaz diskriminace (čl.14).

Právo na odškodnění v případě justičního omylu (čl. 5 odst. 5).Klíma a kol . Teorie veřejné moci (vládnutí), 2.přepracované a doplněné vydání, Praha: ASPI, 2006, s. 349.³⁾

Obsah

Listina se skládá ze 44 článků členěných do šesti hlav:

Hlava první: Obecná ustanovení

Zakotvuje zásady, na nichž jsou práva a svobody založeny – tedy rovnost, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost, nezrušitelnost a také zásady demokratického právního státu, zákaz odnárodňování, způsob ukládání povinností a omezení základních práv.

Hlava druhá: Lidská práva a základní svobody

Oddíl první: Základní lidská práva a svobody

Zakotvuje základní lidská práva a svobody, tedy způsobilost mít práva pro každého, právo na život, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, osobní svoboda, zákaz nucených prací nebo služeb, zachování lidské důstojnosti, osobní cti dobré pověsti a ochranu jména, právo vlastnit majetek, nedotknutelnost obydlí, neporušitelnost listovního tajemství ani písemností a záznamů, svoboda pohybu a pobytu, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby a svoboda projevovat náboženství nebo víru.

Oddíl druhý: Politická práva

Svoboda projevu a právo na informace, petiční právo, právo pokojně se shromažďovat, právo svobodně se sdružovat, právo podílet se na správě veřejných věcí, ochrana svobodné soutěže politických sil a právo odporu proti odstraňování demokratického řádu, lidských práv a základních svobod.

Hlava třetí: Práva národnostních a etnických menšin

Definuje příslušnost k menšině (národnostní, etnické,…) nesmí být nikomu na újmu a občanům tvořící menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyce, sdružovat se v národnostních sdruženích a další práva stanovená zákonem.

Hlava čtvrtá: Hospodářská, sociální a kulturní práva

Právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, právo svobodně se sdružovat na ochranu hospodářských a sociálních zájmů v odborových organizacích, právo na stávku, právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky, právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky žen, mladistvých a osob zdravotně postižených, právo na přiměřené hmotné zajištění ve stáři a při nezpůsobilosti pracovat nebo při ztrátě živitele, právo na ochranu zdraví a na zdravotní péči. Také ochrana rodičovství a rodiny, zvláštní ochrana dětí a mladistvých, zvláštní péče o ženy v těhotenství, právo na vzdělání, ochrana výsledků tvůrčí duševní činnosti a právo na příznivé životní prostředí

Hlava pátá: Právo na soudní a jinou právní ochranu

Zásada, že každý se může domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, zakotvuje některé procesní zásady činnosti soudů - jen soud rozhoduje o vině a trestu.

Hlava šestá: Ustanovení společná

Obsahuje některé výkladové a procesní přístupy k ustanovením LZPS a právo azylu pro pronásledované cizince.